Počet přítomných zástupců politických stran: 6
Zástupci politických stran v abecedním pořádku:

  • Antoš Stanislav (KDU ČSL)
  • Mertl Jiří (Zelení)
  • Opl Jan (ČSSD)
  • Šašek Jan (ODS)
  • Šídlo Karel (KSČM)
  • Ticháček Ondřej (Realisté)

 

Šimon Horký (Národní parlament dětí a mládeže) přivítal všechny přítomné hosty, představil zástupce politických stran a diskutujícím přiblížil, o co dnes na akci Mladí volí půjde. Zároveň všechny seznámil s pravidly řádné diskuze a požádal o jejich dodržování.

 

 

Důvod, proč jste se rozhodli kandidovat do poslanecké sněmovny + problémy v PK

 

OPL JAN (ČSSD): „Dobrý den, kandiduji za ČSSD na pátém místě. Rozhodl jsem se kandidovat, protože se věnuji komunální politice a myslím si, že je důležité aby i mladí lidé byli propojeni s aktivní komunální politikou a byli spjati s děním ve své obci. Je nutné se postarat o to, aby zde byla větší provázanost s ministerstvy. Hlavním problémem Plzeňského kraje je podle mě doprava. Myslím si, že stát se dá zkrátka řídit jednoduše. Myslím si také, že mladí a zkušení patří do politiky. Vím, co trápí lidi, vím co trápí lidi na malé obci a myslím si, že je důležité starat se o náš kraj. Vím, jaký je problém s ubytovnami přistěhovalců a pracovníky z cizích zemí. I na toto bych se po volbách rád zaměřil.“

 

ŠAŠEK JAN (ODS): „Dobrý den, jsem kandidátem číslo osm za Občansko demokratickou stranu. Jsem nejmladším kandidátem na naší kandidátce. Je mi 33 let, jsem místostarostou, mám zkušenosti z komunální politiky. Sedm let jsem zastupitelem. Velkým problémem je dle mého především tranzitní doprava. Je potřeba zajistit nějakým způsobem dopravu do všech částí kraje a opravit silnice v havarijním stavu. Stejně jako můj kolega vidím problém v agenturních ubytovnách a našem systému školství.“

 

ŠÍDLO KAREL (KSČM): „Dobrý den, jsem na druhém místě kandidátky KSČM, jsem dlouhá léta členem zastupitelstva Plzeňského kraje. Věnuji se dopravě a energetice, vychází to z mé pětadvacetileté praxe. Je celá řada činností, které nejsou dokončeny a je potřeba v nich pokračovat. Rád bych obhájil svoji funkci poslance a pokračoval ve svých aktivitách ve sněmovně. Věnoval jsem se dopravě, v období, kdy jsme vládli s ČSSD jsem byl předsedou dopravního výboru. Mé aktivity souvisí s dopravní infrastrukturou, dopravou a energetickými činnostmi. Velkým problémem je příliv občanů z jižních zemí. Velmi nám vadí, jakým způsobem je organizováno školství, chtěli bychom aby se současný systém změnil. Důraz klademe také na podporu technického vzdělávání.“

 

MERTL JIŘÍ (ZELENÍ): „Dobrý den, já vidím jako největší problémy především sociální témata, technické problémy v dopravě a migraci – zde především absence sociální práce s těmito lidmi. Bezesporu důležitým problémem je také bezdomovectví – naší prioritou by byl zákon o sociálním bydlení. Chceme zlepšit podmínky bydlení, vyžití lidí v slabších sociálních vrstvách. Dále bychom se rádi zaměřili na školství.“

 

TICHÁČEK ONDŘEJ (REALISTÉ): „Jsem studentem mezinárodních vztahů v Plzni v odvětví politologie. To je také důvod, proč jsem politicky aktivní a proč chci kandidovat. Považuji se za patriota. Snažím se být aktivní pro tento kraj a rád bych v tom pokračoval i po těchto volbách. Problémy vidím ve stejných věcech jako mí předřečníci.“

 

ANTOŠ STANISLAV (KDU ČSL): „Dobrý den, omlouvám se, že jsem přišel pozdě, je mi z toho hanba a vyvádí mě to z míry. Naše rodina vyprodukovala dva učitele, kteří vstupují do toho školského procesu. Rád bych zdůraznil, že jsem příznivcem, aby vzdělávání bylo celoživotní (mám výuční list, mám SŠ, mám VŠ). O tvrzení, že humanistické obory nejsou dnes k ničemu si myslím, že to není pravda. Největší poptávka je momentálně v oblasti technického zaměření. Je potřeba, aby si i rodiče uvědomili, že když pošlou dítě na nějakou dráhu, že se tak bude živit celý život. To jsou ty důvody, proč já kandiduji.“

 

Jak vidíte budoucnost českého školství?

 

TICHÁČEK ONDŘEJ (REALISTÉ): „Děkuji, ten problém tu samozřejmě je, obzvláště před volbami se tento problém rád vytahuje. Zádrhel vidím především v tom, že systém je příliš zkostnatělý, je stejný již mnoho let. Například jazyky – spousta mých spolužáků vychází z gymnázií a nemají znalosti v jednotlivých jazycích. Stále dokola se namítají problémy v platech. Samozřejmě to bude chtít systémovou změnu, o kterou se snaží X vlád již velmi dlouho, ale není to jednoduché. Je to věc na které se musí všichni shodnout a vláda musí předčit vládu předešlou.“ (Uveden příklad Finska, kde je jednotný plat pro všechny).

 

ŠÍDLO KAREL (KSČM): -> „Zažil jsem několik pokusů o změnu. Poslední změnou byly státní maturity a ono velké divadlo, které okolo toho bylo. Došlo k tomu, že zákon je schválen v podobě v jaké je dnes. Bere se pouze ten výstup, který může být úplným neštěstím. Jestliže chcete studenty zkoušet na nějaké úrovni, tak musíte na čtyři roky nabídnout jasné osnovy, které se budou po tu dobu následovat. Já si myslím, že české školství má plno problémů už v základu. Jednoznačně je nutné nabídnout školství základní strukturu. Selekce studijních/nestudijních typů.  Je špatné, když produkujeme studenty SŠ a VŠ, a oni nemají šanci se uplatnit.“

 

TICHÁČEK ONDŘEJ (REALISTÉ): „My nemáme dlouhodobé cíle. Máme třicet tři bodů, které se snaží ten systém nakopnout a změnit. Systém se musí měnit dlouhodobě, ale právě krátkodobé změny by se měly o tento dlouhodobý vývoj v základu postarat. Platy by měly být pro novou vládu prioritou.“

 

OPL JAN (ČSSD): „Máme vysoký podíl vysokoškoláků. Je pak velký problém s uplatněním. Chybou je také to, že člověk, který 25/26 let studuje a má ve výsledku plat jako středoškolák. Je potřeba, aby všichni lidé získali nějakou svoji prestiž. Velkým termínem je tak pro nás právě vysokoškolské vzdělání. Myslím si, že pokud někdo provozuje kvalitní živnost, může na tom být lépe než člověk s vysokou školou. Politické strany vymýšlí plán na 4 roky. My se snažíme vymyslet dlouhodobý plán, který by měl přetrvat i do dalších funkčních období vlády. V současné době prosazuji, aby studenti jezdili do Německa. Je důležité aby studenti jezdili do zahraničí získávat zkušenosti v rámci Erasmu a podobně. Nejsme na tom vůbec špatně. Z hlediska srovnání, jsme na tom docela dobře.  Chceme přidanou hodnotu – výzkumná centra – abychom mohli přilákat lidi ze zahraničí. Musí to být lékaři, profesoři apod.“

 

ŠAŠEK JAN (ODS): „Česká republika – pokud chce být silný demokratický stát – potřebuje mít kvalitní a dostupné vzdělávání. Stát by ho měl garantovat každému. V poslední době se dlouho zapomínalo na základní školství. ZŠ by mezi sebou mohly nabízet konkrétní spektrum výuky prvňáčků a podobně. Je nutná dlouhodobá koncepce. Všichni tu vnímáme, že budoucí poslanecká sněmovna by si mohla vzít za svoji významnou prioritu právě tuto problematiku. Jednak jde o finance, jednak o infrastrukturu. Významně by mělo být propojeno s podnikatelskou sférou -> aby studenti přicházeli do styku s konkrétní výrobou a aby se školství obecně mohlo rozvíjet. Je třeba také zapojit studenty přímo do dění -> zajímavé nápady apod.“

 

MERTL JIŘÍ (ZELENÍ): „Zelení chtějí vytvářet základní školy jako prostředí spolupráce. Chceme, aby dítě pochopilo ten svět kolem sebe, vytvořilo si interakce. Podporujeme inkluzi ve vzdělávání. Z hlediska našich priorit jde o platy učitelů – personální zajištění na SŠ, VŠ souvisí s tím, jací jsou pak žáci apod. Měli by mít otevřenou mysl, být kreativní. Platové zařazení bychom tedy chtěli zvednout. Je to konkrétní cíl, který máme na programu. Pokud chceme vytvářet lidi, kteří budou mít uplatnění na trhu práce, nebo chceme mít lidi, kteří budou schopni respektovat další lidi, kteří budou otevření ke světu a kteří budou zkrátka kritičtí k tomu co se děje, budeme s tím muset něco dělat. To je naše druhá priorita, co se týče základních škol. Podpora technických oborů, výzkumů, mladých vědeckých pracovníků.“

 

Jak se takové prostředí na ZŠ vytvoří?

 

MERTL JIŘÍ (ZELENÍ): „Jak ho vytvořit? Podporou interaktivních výukových systémů jako například Montessori -> nutnost otevřít celou problematiku. Systém založený na disciplíně není vždycky produktivní. Jde o to ukázat, že se naučí nové a stejné věci ale na základě kreativity a jiného přístupu. Děti se dokáží samy zabavit a v dospělosti to pak má samotné výhody. To je jedna z cest. V klasických ZŠ vnímáme problematický systém známkování, který není zcela komfortní. Paní učitelka hodnotí, jak je dítě schopno memorovat, nikoli se věci učit.“

 

Jak by se mělo ono známkování projevit?

 

MERTL JIŘÍ (ZELENÍ): „Chceme jeho zrušení. Motivací je zrušit ho. Motivace je funkce na principu podobnosti, nejsou ohodnocení subjektivitou, diskutují a plní úkoly, které v rámci toho praktikují. Pokud nesplní – přichází diskuze. Nikoli špatná známka a stres.“

 

ŠÍDLO KAREL (KSČM): „Myslím si, že pro nás (KSČM) je velice důležitá konkurence na ZŠ, musí to být na hodnotě stejných osnov a na základě stejných výsledků. Neumím si představit, že by se mělo na ZŠ přestat memorovat, rozšiřovat paměť. Písemné hodnocení může být širší, ale rozhodně by se neměly známky rušit. Co se týká inkluze, jsme zásadně proti. Než byla uzákoněna, byla tu ještě v horší formě. Dneska je ta situace taková, že inteligentní lidé čekají až něco dokončí speciální žáci. Dnes ty děti, které jsou postižené nebo nezvládají klasický systém práce. Nakonec je ta karavana přeskočí. Není to otázka duševního zdraví, ale také zázemí. Na to, aby se lidi mohli připravovat do školy potřebují rodinu. Přijde nová vláda a jsou zde nové plány – vytvořit zákon v dlouhodobé koncepci za současných podmínek, nebude možné udělat. Inkluze, nižší hranice, nemají podporu talentovaní a nadaní, často nemají možnost, pokud se nedomluví individuálně s učiteli. I učitelů, kteří jsou ochotni dělat něco ve volném čase ubývá.“

 

ŠAŠEK JAN (ODS): „Ti kteří jsou skutečně aktivní, si ten svůj prostor najdou. Platí to pro všechny učební předměty.“

 

ANTOŠ STANISLAV (KDU ČSL): „Já se připojím ke kolegovi. V českém školství se objevilo několik nových návrhů. MŠ – brzy budou moci nastoupit do školky i děti od dvou let – to si myslím, že je chyba. (maminka by měla být s dítětem doma, co nejdéle to jde). Co se týče ZŠ, tak inkluze taková, že každé 10. dítě je nějakým způsobem znevýhodněno. Já si myslím, že to je dobře (disgrafici apod.) Co se týká nadměrné inkluze, která se nějakou formou transformovala, ta je špatná. To přineslo velké komplikace. Ty děti by nepoznaly nikdy žádný úspěch. Ze sociální oblasti a intelektuální oblasti jim pomůže ten asistent nebo ne. Přináší to s sebou spoustu problémů. V tomto směru ji tak pozitivně nevidím.“

 

TICHÁČEK ONDŘEJ (REALISTÉ): „Není třeba školství měnit tak extrémně, aby se rušily známky apod. Když někdo chce, tak si skutečně poradí.“

 

MERTL JIŘÍ (ZELENÍ): „Chceme mít ZŠ nastaveny tak, aby vychovávaly děti. Inkluze pomáhat těm dětem pochopit, že jsou tu lidé, kteří mají nějaké zdravotní postižení a i ty se musí nějakým způsobem začlenit. Nevidím na tom nic špatného, dělal jsem dlouholetý výzkum na školách v Plzeňském kraji. Jak jsou otevření, jaké mají pochopení. Ta třída fungovala, pokud tam byla ta součinnost – nebyl tam problém.“

 

Nemyslíte si, že tahle výchova a socializace by měla zůstat na té rodině, a škola by měla zůstat akademickou institucí?

 

MERTL JIŘÍ (ZELENÍ): „Jsou tu rodiny, které fungují hůř, nedokáží tomu dítěti tento systém zajistit. Nemyslím si, že je to otázka pouze rodiny. I škola by měla na tento způsob navázat. V otázkách sexuálních výchovy a dalších podobných předmětech je potřeba, aby i škola vychovávala.“

 

OPL JAN (ČSSD): „V Nýřanech kandidovala škola Kamenný újezd, když jsem mluvil s paní učitelkou (jak zvládají osnovy) – „my jsme rádi, že je naučíme, aby si myli ruce, aby se věnovali tomu, čemu mají.“ Podařilo se mu to, že jim platí jízdné do Plzně. Aby nenastal odliv žáků, vyřešilo se to takto. Mám velké sociální cítění, každý by měl mít stejné možnosti, ale někdy to ani nejde. Mrzí mě, že v českém školství zájem a nadšení vyprchá, protože je učitel, který umí zaujmout a budete na něj vzpomínat celý život a jsou učitelé, kteří se stanou noční můrou. Každý by měl mít nějakou školu, kam se tihle nadaní budou shromažďovat. Aby se nespokojili s tím, že jim to takhle stačí.“

 

Chybí disciplína, učitel se je snaží vést, jak to jde změnit?

 

OPL JAN (ČSSD): „V současné době vnímáme, že už to pomalu začíná být tady. Je nutné, aby se nám podařilo získat více mužů do školství. Některý učitel si dokáže zřídit pořádek, některý ne. Reformu by to chtělo už na pedagogických školách – tam se učí to, co učit, ale ne, jak to učit. Na VŠ vás učí lidé, co jsou odborníci, jsou to kapacity. Občas ale neumí své vědomosti předat dál. Něco jiného je něco umět a něco jiného to naučit další lidi. Myslím si, že i co se týče studia medicíny, lékaři by se měli více učit psychologii a jak jednat s pacientem apod.“

 

ŠAŠEK JAN (ODS): „Souhlasím s Vámi, osobně nemám zkušenost z pedagogické fakulty. Měli by se zaměřovat i na to, jak něco učit. Souvisí to i s konkurenceschopností. Je to věc velmi individuální. Nápomocná by tomu měla být i škola. Pak jsou tu další instituce – střediska volného času, domy dětí a mládeže. I ty by se mohly zaměřovat na nadané lidi, speciální pedagogiku apod. Může to být nadané dítě ze slabé sociální rodiny -> zde by měl stát přejmout iniciativu a zajistit i takovouto mimovzdělávací aktivitu. ODS považuje děti od dvou let ve školce za zvrácenost. Jsou to velmi malé děti, které by měly být s tou rodinou a se svojí mámou. Školky nejsou připraveny na dvouleté děti. Je to přizpůsobení se sociálnímu zařízení, přizpůsobení se třídě. Náchylnost k úrazům, mohou něco spolknout apod. Mnoho učitelů vám řekne, že nejsou připraveni na to, aby pracovali s dvouletými dětmi. Další věcí je inkluze, je to věc, kterou nepodporujeme. Inkluze jako taková byla vyčleněna z našich cílů. Speciální třída – bezbariérová, která by měla vyhovovat. Funguje to, mělo by to fungovat. Pokud existovala dohoda mezi školou a jednou rodinou, fungovala. Co se týče známkování, myslím si, že by mělo být zachováno – říkám to však jako laik.“

 

OPL JAN (ČSSD): „Stát by asi tu možnost dát tam to dítě nabídnout měl. Pak je otázka, jak se to zvládne. Jsem zastáncem toho, aby matka se svým dítětem do těch tří let doma byla. Je to krásné období byť velmi náročné. Záleží také na pracovním procesu. Je těžké se vrátit zpět. Žena když se dnes rozhodne mít dítě a nemá po škole ani žádné pracovní zkušenosti, je to pak složité.“

 

Proč mají lidé chodit volit? Vztah veřejnosti k politické scéně v ČR, studentské jízdné.

 

OPL JAN (ČSSD): „Myslím si, že je důležité aby lidé chodili k volbám. Demokracie není samozřejmostí, je třeba za ni bojovat. Je třeba aby se lidé zajímali o to, kdo vede zemi. Jednou za čtyři roky je možnost vyjádřit názor (kontinuálně pořád). Je to běh na dlouhou trať. V České republice chybí politická kultura. Současná vláda nejde pravým příkladem a chápu, že to mladé lidi od politiky odrazuje. V případě, že sám něco kritizuji a nesnažím se to změnit, tak to nemá smysl. Kritizovat něco je jednoduché, ale je možné se zapojit a pracovat na tom společně. Teorie tří šestek – politická transformace trvá 6 měsíců, ekonomická 6 let a politická 60 let. Musíme si počkat 60 let, aby ta politická scéna byla normální – respektive lepší.“

 

ŠAŠEK JAN (ODS): „Spousta lidí má pocit, že předvolební sliby jsou nesplnitelné. Máme politické strany, kde je velmi málo lidí a i v tom se to pak značně projevuje.“

 

ŠÍDLO KAREL (KSČM): „Stát podporuje pouze Žákovské slevy. Pouze dopravci mají vliv na studentské. Najděte mi maminku a tatínka, které nemá geniální dítě. Pedagog musí odhalit, zdali je dítě nadané, jestli je schopné, jak se orientuje v procesu. Teorie je důležitá, měly by získat odborné zkušenosti. Kdo je má, pouze se zdokonaluje. Ten, kdo zjistí v praxi, že na to nemá. Myslím si, že to není jen o penězích. Kdo to povolání chce dělat, tak ho skutečně vykonává i přesto. Jak to dopadlo, jaká bude koalice. Další důležitou věcí je, jakým způsobem to interpretují média.“

 

MERTL JIŘÍ (ZELENÍ): „Jste mladí lidé, měli byste mít progresivní myšlení. Můžete volit nějakou opravdovou změnu.“

 

TICHÁČEK ONDŘEJ (REALISTÉ): „Jsme první generace, která nezažila komunismus. To je možnost, jak se posunout dál.“

 

ANTOŠ STANISLAV (KDU ČSL): „Chci poděkovat organizátorům. Demokracie je v krizi. Nedochází k ovlivnění lidí tak, jak by mělo. Členů v politických stranách je málo. Lidé do nich nevstupují, strany nemají dobrý zvuk. Nejvíce členů má KSČM a KDU ČSL. V tom nižším počtu to nemůže jít. Vyzývám vás, abyste byli aktivní ve veřejném životě. O tom bych Vás chtěl poprosit. Vy sem budete vozit zkušenosti. Vy budete získávat informace v zahraničí. Budete jezdit na stáže. Vám je ten svět otevřený. Noste je aktivně do toho veřejného dění.“

 

Zapsal: Matěj Műller (tajemník KPDM PK)