Datum: 26. 3. 2026
Téma: Smysluplnost školních aktivit a zapojení studentů
Úvod
Na zasedání Studentského parlamentu Plzeňského kraje proběhla diskusní aktivita zaměřená na smysluplnost školních aktivit, jejich přínos pro studenty a míru zapojení studentů do dění ve školách.
Cílem bylo zmapovat postoje studentů středních škol a identifikovat, které aktivity vnímají jako přínosné, které naopak nefungují nebo postrádají smysl a jaké změny by vedly ke kvalitnějšímu a relevantnějšímu vzdělávání.
Aktivity, které studentům dávají smysl
Studenti oceňují především aktivity, které jsou praktické, interaktivní a dávají jim reálný přesah:
- tématické dny (zlepšují wellbeing a stmelují kolektiv)
- zapojení odborníků z praxe
- možnost získání certifikátů (např. jazykové certifikace)
- mezinárodní spolupráce (výměnné pobyty, zahraniční projekty)
- kariérní poradenství a stínování
- školní parlament jako prostor pro zapojení studentů
- třídnické hodiny a otevřená komunikace
- besedy (zejména k aktuálním tématům)
- projektové dny, exkurze a praxe
- sportovní aktivity a soutěže
- dobrovolnictví (sbírky, jarmarky apod.)
- interaktivní výuka (prezentace, kvízy typu Kahoot)
- setkání s inspirativními osobnostmi (např. ředitelé, podnikatelé)
- možnost vlastních studentských projektů
- návštěvy jiných škol a oborů
- odborné exkurze a výjezdy do zahraničí
- kreativní a soutěžní aktivity (např. konference, soutěže, tematické dny)
Co podle studentů nefunguje nebo nedává smysl
Studenti kritizují zejména zastaralé, neinteraktivní nebo formální aktivity bez reálného přínosu:
- převaha frontální výuky bez zapojení studentů
- nedostatek praxe (zejména na gymnáziích)
- nekvalitní nebo povrchní přednášky (např. AI, time management bez přidané hodnoty)
- zjednodušené či nevhodně podané preventivní programy
- nutnost pořizovat vlastní učebnice
- nedostatečná podpora moderní výuky jazyků
- nedostatečná modernizace výuky a učeben
- omezený prostor pro kreativitu
- chybějící praktické a kreativní předměty (např. pracovní činnosti, vaření)
- nedostatek informací o duševním zdraví
- špatná koordinace mezi učiteli (např. kumulace testů)
- zastaralé učební plány
- nefunkční nebo slabý školní parlament
- nevhodně nastavené studijní podmínky (např. nízká povolená absence)
- dlouhé vyučování (nulté hodiny, volné hodiny)
- problematický přístup některých učitelů
- nedostatek příležitostí pro osobní rozvoj
- nevyhovující školní zázemí (jídelny, chybějící vybavení)
Doporučení SPPK
Na základě výše uvedených výstupů Studentský parlament Plzeňského kraje doporučuje:
- systematicky zapojovat studenty do rozhodování o chodu školy, mimo jiné posilováním role školních parlamentů
- posilovat praktickou složku vzdělávání a více propojovat výuku s praxí (praxe, stáže, projekty)
- modernizovat výuku i prostředí škol
- zlepšit koordinaci mezi učiteli a celkovou organizaci výuky
- posilovat témata duševního zdraví a wellbeingu studentů
- podporovat interaktivní a kreativní formy vzdělávání