Blog

Hejtman Plzeňského kraje vyslal Krajský parlament dětí a mládeže na vzdělávací zájezd do Osvětimi. Jejich úkolem bylo vytvořit vzdělávací prezentaci, pomocí které budou zprostředkovávat studentům středních škol v PK své zážitky, které v Osvětimi získali.

Počet přítomných zástupců politických stran: 6
Zástupci politických stran v abecedním pořádku:

• Antoš Stanislav (KDU ČSL)
• Mertl Jiří (Zelení)
• Opl Jan (ČSSD)
• Šašek Jan (ODS)
• Šídlo Karel (KSČM)
• Ticháček Ondřej (Realisté)

Šimon Horký (Národní parlament dětí a mládeže) přivítal všechny přítomné hosty, představil zástupce politických stran a diskutujícím přiblížil, o co dnes na akci Mladí volí půjde. Zároveň všechny seznámil s pravidly řádné diskuze a požádal o jejich dodržování.

Důvod, proč jste se rozhodli kandidovat do poslanecké sněmovny + problémy v PK

OPL JAN (ČSSD): „Dobrý den, kandiduji za ČSSD na pátém místě. Rozhodl jsem se kandidovat, protože se věnuji komunální politice a myslím si, že je důležité aby i mladí lidé byli propojeni s aktivní komunální politikou a byli spjati s děním ve své obci. Je nutné se postarat o to, aby zde byla větší provázanost s ministerstvy. Hlavním problémem Plzeňského kraje je podle mě doprava. Myslím si, že stát se dá zkrátka řídit jednoduše. Myslím si také, že mladí a zkušení patří do politiky. Vím, co trápí lidi, vím co trápí lidi na malé obci a myslím si, že je důležité starat se o náš kraj. Vím, jaký je problém s ubytovnami přistěhovalců a pracovníky z cizích zemí. I na toto bych se po volbách rád zaměřil.“

ŠAŠEK JAN (ODS): „Dobrý den, jsem kandidátem číslo osm za Občansko demokratickou stranu. Jsem nejmladším kandidátem na naší kandidátce. Je mi 33 let, jsem místostarostou, mám zkušenosti z komunální politiky. Sedm let jsem zastupitelem. Velkým problémem je dle mého především tranzitní doprava. Je potřeba zajistit nějakým způsobem dopravu do všech částí kraje a opravit silnice v havarijním stavu. Stejně jako můj kolega vidím problém v agenturních ubytovnách a našem systému školství.“

ŠÍDLO KAREL (KSČM): „Dobrý den, jsem na druhém místě kandidátky KSČM, jsem dlouhá léta členem zastupitelstva Plzeňského kraje. Věnuji se dopravě a energetice, vychází to z mé pětadvacetileté praxe. Je celá řada činností, které nejsou dokončeny a je potřeba v nich pokračovat. Rád bych obhájil svoji funkci poslance a pokračoval ve svých aktivitách ve sněmovně. Věnoval jsem se dopravě, v období, kdy jsme vládli s ČSSD jsem byl předsedou dopravního výboru. Mé aktivity souvisí s dopravní infrastrukturou, dopravou a energetickými činnostmi. Velkým problémem je příliv občanů z jižních zemí. Velmi nám vadí, jakým způsobem je organizováno školství, chtěli bychom aby se současný systém změnil. Důraz klademe také na podporu technického vzdělávání.“

MERTL JIŘÍ (ZELENÍ): „Dobrý den, já vidím jako největší problémy především sociální témata, technické problémy v dopravě a migraci – zde především absence sociální práce s těmito lidmi. Bezesporu důležitým problémem je také bezdomovectví – naší prioritou by byl zákon o sociálním bydlení. Chceme zlepšit podmínky bydlení, vyžití lidí v slabších sociálních vrstvách. Dále bychom se rádi zaměřili na školství.“

TICHÁČEK ONDŘEJ (REALISTÉ): „Jsem studentem mezinárodních vztahů v Plzni v odvětví politologie. To je také důvod, proč jsem politicky aktivní a proč chci kandidovat. Považuji se za patriota. Snažím se být aktivní pro tento kraj a rád bych v tom pokračoval i po těchto volbách. Problémy vidím ve stejných věcech jako mí předřečníci.“

ANTOŠ STANISLAV (KDU ČSL): „Dobrý den, omlouvám se, že jsem přišel pozdě, je mi z toho hanba a vyvádí mě to z míry. Naše rodina vyprodukovala dva učitele, kteří vstupují do toho školského procesu. Rád bych zdůraznil, že jsem příznivcem, aby vzdělávání bylo celoživotní (mám výuční list, mám SŠ, mám VŠ). O tvrzení, že humanistické obory nejsou dnes k ničemu si myslím, že to není pravda. Největší poptávka je momentálně v oblasti technického zaměření. Je potřeba, aby si i rodiče uvědomili, že když pošlou dítě na nějakou dráhu, že se tak bude živit celý život. To jsou ty důvody, proč já kandiduji.“

Jak vidíte budoucnost českého školství?

TICHÁČEK ONDŘEJ (REALISTÉ): „Děkuji, ten problém tu samozřejmě je, obzvláště před volbami se tento problém rád vytahuje. Zádrhel vidím především v tom, že systém je příliš zkostnatělý, je stejný již mnoho let. Například jazyky – spousta mých spolužáků vychází z gymnázií a nemají znalosti v jednotlivých jazycích. Stále dokola se namítají problémy v platech. Samozřejmě to bude chtít systémovou změnu, o kterou se snaží X vlád již velmi dlouho, ale není to jednoduché. Je to věc na které se musí všichni shodnout a vláda musí předčit vládu předešlou.“ (Uveden příklad Finska, kde je jednotný plat pro všechny).

ŠÍDLO KAREL (KSČM): -> „Zažil jsem několik pokusů o změnu. Poslední změnou byly státní maturity a ono velké divadlo, které okolo toho bylo. Došlo k tomu, že zákon je schválen v podobě v jaké je dnes. Bere se pouze ten výstup, který může být úplným neštěstím. Jestliže chcete studenty zkoušet na nějaké úrovni, tak musíte na čtyři roky nabídnout jasné osnovy, které se budou po tu dobu následovat. Já si myslím, že české školství má plno problémů už v základu. Jednoznačně je nutné nabídnout školství základní strukturu. Selekce studijních/nestudijních typů.  Je špatné, když produkujeme studenty SŠ a VŠ, a oni nemají šanci se uplatnit.“

TICHÁČEK ONDŘEJ (REALISTÉ): „My nemáme dlouhodobé cíle. Máme třicet tři bodů, které se snaží ten systém nakopnout a změnit. Systém se musí měnit dlouhodobě, ale právě krátkodobé změny by se měly o tento dlouhodobý vývoj v základu postarat. Platy by měly být pro novou vládu prioritou.“

OPL JAN (ČSSD): „Máme vysoký podíl vysokoškoláků. Je pak velký problém s uplatněním. Chybou je také to, že člověk, který 25/26 let studuje a má ve výsledku plat jako středoškolák. Je potřeba, aby všichni lidé získali nějakou svoji prestiž. Velkým termínem je tak pro nás právě vysokoškolské vzdělání. Myslím si, že pokud někdo provozuje kvalitní živnost, může na tom být lépe než člověk s vysokou školou. Politické strany vymýšlí plán na 4 roky. My se snažíme vymyslet dlouhodobý plán, který by měl přetrvat i do dalších funkčních období vlády. V současné době prosazuji, aby studenti jezdili do Německa. Je důležité aby studenti jezdili do zahraničí získávat zkušenosti v rámci Erasmu a podobně. Nejsme na tom vůbec špatně. Z hlediska srovnání, jsme na tom docela dobře.  Chceme přidanou hodnotu – výzkumná centra – abychom mohli přilákat lidi ze zahraničí. Musí to být lékaři, profesoři apod.“

ŠAŠEK JAN (ODS): „Česká republika – pokud chce být silný demokratický stát – potřebuje mít kvalitní a dostupné vzdělávání. Stát by ho měl garantovat každému. V poslední době se dlouho zapomínalo na základní školství. ZŠ by mezi sebou mohly nabízet konkrétní spektrum výuky prvňáčků a podobně. Je nutná dlouhodobá koncepce. Všichni tu vnímáme, že budoucí poslanecká sněmovna by si mohla vzít za svoji významnou prioritu právě tuto problematiku. Jednak jde o finance, jednak o infrastrukturu. Významně by mělo být propojeno s podnikatelskou sférou -> aby studenti přicházeli do styku s konkrétní výrobou a aby se školství obecně mohlo rozvíjet. Je třeba také zapojit studenty přímo do dění -> zajímavé nápady apod.“

MERTL JIŘÍ (ZELENÍ): „Zelení chtějí vytvářet základní školy jako prostředí spolupráce. Chceme, aby dítě pochopilo ten svět kolem sebe, vytvořilo si interakce. Podporujeme inkluzi ve vzdělávání. Z hlediska našich priorit jde o platy učitelů – personální zajištění na SŠ, VŠ souvisí s tím, jací jsou pak žáci apod. Měli by mít otevřenou mysl, být kreativní. Platové zařazení bychom tedy chtěli zvednout. Je to konkrétní cíl, který máme na programu. Pokud chceme vytvářet lidi, kteří budou mít uplatnění na trhu práce, nebo chceme mít lidi, kteří budou schopni respektovat další lidi, kteří budou otevření ke světu a kteří budou zkrátka kritičtí k tomu co se děje, budeme s tím muset něco dělat. To je naše druhá priorita, co se týče základních škol. Podpora technických oborů, výzkumů, mladých vědeckých pracovníků.“

Jak se takové prostředí na ZŠ vytvoří?

MERTL JIŘÍ (ZELENÍ): „Jak ho vytvořit? Podporou interaktivních výukových systémů jako například Montessori -> nutnost otevřít celou problematiku. Systém založený na disciplíně není vždycky produktivní. Jde o to ukázat, že se naučí nové a stejné věci ale na základě kreativity a jiného přístupu. Děti se dokáží samy zabavit a v dospělosti to pak má samotné výhody. To je jedna z cest. V klasických ZŠ vnímáme problematický systém známkování, který není zcela komfortní. Paní učitelka hodnotí, jak je dítě schopno memorovat, nikoli se věci učit.“

Jak by se mělo ono známkování projevit?

MERTL JIŘÍ (ZELENÍ): „Chceme jeho zrušení. Motivací je zrušit ho. Motivace je funkce na principu podobnosti, nejsou ohodnocení subjektivitou, diskutují a plní úkoly, které v rámci toho praktikují. Pokud nesplní – přichází diskuze. Nikoli špatná známka a stres.“

ŠÍDLO KAREL (KSČM): „Myslím si, že pro nás (KSČM) je velice důležitá konkurence na ZŠ, musí to být na hodnotě stejných osnov a na základě stejných výsledků. Neumím si představit, že by se mělo na ZŠ přestat memorovat, rozšiřovat paměť. Písemné hodnocení může být širší, ale rozhodně by se neměly známky rušit. Co se týká inkluze, jsme zásadně proti. Než byla uzákoněna, byla tu ještě v horší formě. Dneska je ta situace taková, že inteligentní lidé čekají až něco dokončí speciální žáci. Dnes ty děti, které jsou postižené nebo nezvládají klasický systém práce. Nakonec je ta karavana přeskočí. Není to otázka duševního zdraví, ale také zázemí. Na to, aby se lidi mohli připravovat do školy potřebují rodinu. Přijde nová vláda a jsou zde nové plány – vytvořit zákon v dlouhodobé koncepci za současných podmínek, nebude možné udělat. Inkluze, nižší hranice, nemají podporu talentovaní a nadaní, často nemají možnost, pokud se nedomluví individuálně s učiteli. I učitelů, kteří jsou ochotni dělat něco ve volném čase ubývá.“

ŠAŠEK JAN (ODS): „Ti kteří jsou skutečně aktivní, si ten svůj prostor najdou. Platí to pro všechny učební předměty.“

ANTOŠ STANISLAV (KDU ČSL): „Já se připojím ke kolegovi. V českém školství se objevilo několik nových návrhů. MŠ – brzy budou moci nastoupit do školky i děti od dvou let – to si myslím, že je chyba. (maminka by měla být s dítětem doma, co nejdéle to jde). Co se týče ZŠ, tak inkluze taková, že každé 10. dítě je nějakým způsobem znevýhodněno. Já si myslím, že to je dobře (disgrafici apod.) Co se týká nadměrné inkluze, která se nějakou formou transformovala, ta je špatná. To přineslo velké komplikace. Ty děti by nepoznaly nikdy žádný úspěch. Ze sociální oblasti a intelektuální oblasti jim pomůže ten asistent nebo ne. Přináší to s sebou spoustu problémů. V tomto směru ji tak pozitivně nevidím.“

TICHÁČEK ONDŘEJ (REALISTÉ): „Není třeba školství měnit tak extrémně, aby se rušily známky apod. Když někdo chce, tak si skutečně poradí.“

MERTL JIŘÍ (ZELENÍ): „Chceme mít ZŠ nastaveny tak, aby vychovávaly děti. Inkluze pomáhat těm dětem pochopit, že jsou tu lidé, kteří mají nějaké zdravotní postižení a i ty se musí nějakým způsobem začlenit. Nevidím na tom nic špatného, dělal jsem dlouholetý výzkum na školách v Plzeňském kraji. Jak jsou otevření, jaké mají pochopení. Ta třída fungovala, pokud tam byla ta součinnost – nebyl tam problém.“

Nemyslíte si, že tahle výchova a socializace by měla zůstat na té rodině, a škola by měla zůstat akademickou institucí?

MERTL JIŘÍ (ZELENÍ): „Jsou tu rodiny, které fungují hůř, nedokáží tomu dítěti tento systém zajistit. Nemyslím si, že je to otázka pouze rodiny. I škola by měla na tento způsob navázat. V otázkách sexuálních výchovy a dalších podobných předmětech je potřeba, aby i škola vychovávala.“

OPL JAN (ČSSD): „V Nýřanech kandidovala škola Kamenný újezd, když jsem mluvil s paní učitelkou (jak zvládají osnovy) – „my jsme rádi, že je naučíme, aby si myli ruce, aby se věnovali tomu, čemu mají.“ Podařilo se mu to, že jim platí jízdné do Plzně. Aby nenastal odliv žáků, vyřešilo se to takto. Mám velké sociální cítění, každý by měl mít stejné možnosti, ale někdy to ani nejde. Mrzí mě, že v českém školství zájem a nadšení vyprchá, protože je učitel, který umí zaujmout a budete na něj vzpomínat celý život a jsou učitelé, kteří se stanou noční můrou. Každý by měl mít nějakou školu, kam se tihle nadaní budou shromažďovat. Aby se nespokojili s tím, že jim to takhle stačí.“

Chybí disciplína, učitel se je snaží vést, jak to jde změnit?

OPL JAN (ČSSD): „V současné době vnímáme, že už to pomalu začíná být tady. Je nutné, aby se nám podařilo získat více mužů do školství. Některý učitel si dokáže zřídit pořádek, některý ne. Reformu by to chtělo už na pedagogických školách – tam se učí to, co učit, ale ne, jak to učit. Na VŠ vás učí lidé, co jsou odborníci, jsou to kapacity. Občas ale neumí své vědomosti předat dál. Něco jiného je něco umět a něco jiného to naučit další lidi. Myslím si, že i co se týče studia medicíny, lékaři by se měli více učit psychologii a jak jednat s pacientem apod.“

ŠAŠEK JAN (ODS): „Souhlasím s Vámi, osobně nemám zkušenost z pedagogické fakulty. Měli by se zaměřovat i na to, jak něco učit. Souvisí to i s konkurenceschopností. Je to věc velmi individuální. Nápomocná by tomu měla být i škola. Pak jsou tu další instituce – střediska volného času, domy dětí a mládeže. I ty by se mohly zaměřovat na nadané lidi, speciální pedagogiku apod. Může to být nadané dítě ze slabé sociální rodiny -> zde by měl stát přejmout iniciativu a zajistit i takovouto mimovzdělávací aktivitu. ODS považuje děti od dvou let ve školce za zvrácenost. Jsou to velmi malé děti, které by měly být s tou rodinou a se svojí mámou. Školky nejsou připraveny na dvouleté děti. Je to přizpůsobení se sociálnímu zařízení, přizpůsobení se třídě. Náchylnost k úrazům, mohou něco spolknout apod. Mnoho učitelů vám řekne, že nejsou připraveni na to, aby pracovali s dvouletými dětmi. Další věcí je inkluze, je to věc, kterou nepodporujeme. Inkluze jako taková byla vyčleněna z našich cílů. Speciální třída – bezbariérová, která by měla vyhovovat. Funguje to, mělo by to fungovat. Pokud existovala dohoda mezi školou a jednou rodinou, fungovala. Co se týče známkování, myslím si, že by mělo být zachováno – říkám to však jako laik.“

OPL JAN (ČSSD): „Stát by asi tu možnost dát tam to dítě nabídnout měl. Pak je otázka, jak se to zvládne. Jsem zastáncem toho, aby matka se svým dítětem do těch tří let doma byla. Je to krásné období byť velmi náročné. Záleží také na pracovním procesu. Je těžké se vrátit zpět. Žena když se dnes rozhodne mít dítě a nemá po škole ani žádné pracovní zkušenosti, je to pak složité.“

Proč mají lidé chodit volit? Vztah veřejnosti k politické scéně v ČR, studentské jízdné.

OPL JAN (ČSSD): „Myslím si, že je důležité aby lidé chodili k volbám. Demokracie není samozřejmostí, je třeba za ni bojovat. Je třeba aby se lidé zajímali o to, kdo vede zemi. Jednou za čtyři roky je možnost vyjádřit názor (kontinuálně pořád). Je to běh na dlouhou trať. V České republice chybí politická kultura. Současná vláda nejde pravým příkladem a chápu, že to mladé lidi od politiky odrazuje. V případě, že sám něco kritizuji a nesnažím se to změnit, tak to nemá smysl. Kritizovat něco je jednoduché, ale je možné se zapojit a pracovat na tom společně. Teorie tří šestek – politická transformace trvá 6 měsíců, ekonomická 6 let a politická 60 let. Musíme si počkat 60 let, aby ta politická scéna byla normální – respektive lepší.“

ŠAŠEK JAN (ODS): „Spousta lidí má pocit, že předvolební sliby jsou nesplnitelné. Máme politické strany, kde je velmi málo lidí a i v tom se to pak značně projevuje.“

ŠÍDLO KAREL (KSČM): „Stát podporuje pouze Žákovské slevy. Pouze dopravci mají vliv na studentské. Najděte mi maminku a tatínka, které nemá geniální dítě. Pedagog musí odhalit, zdali je dítě nadané, jestli je schopné, jak se orientuje v procesu. Teorie je důležitá, měly by získat odborné zkušenosti. Kdo je má, pouze se zdokonaluje. Ten, kdo zjistí v praxi, že na to nemá. Myslím si, že to není jen o penězích. Kdo to povolání chce dělat, tak ho skutečně vykonává i přesto. Jak to dopadlo, jaká bude koalice. Další důležitou věcí je, jakým způsobem to interpretují média.“

MERTL JIŘÍ (ZELENÍ): „Jste mladí lidé, měli byste mít progresivní myšlení. Můžete volit nějakou opravdovou změnu.“

TICHÁČEK ONDŘEJ (REALISTÉ): „Jsme první generace, která nezažila komunismus. To je možnost, jak se posunout dál.“

ANTOŠ STANISLAV (KDU ČSL): „Chci poděkovat organizátorům. Demokracie je v krizi. Nedochází k ovlivnění lidí tak, jak by mělo. Členů v politických stranách je málo. Lidé do nich nevstupují, strany nemají dobrý zvuk. Nejvíce členů má KSČM a KDU ČSL. V tom nižším počtu to nemůže jít. Vyzývám vás, abyste byli aktivní ve veřejném životě. O tom bych Vás chtěl poprosit. Vy sem budete vozit zkušenosti. Vy budete získávat informace v zahraničí. Budete jezdit na stáže. Vám je ten svět otevřený. Noste je aktivně do toho veřejného dění.“

Zapsal: Matěj Műller (tajemník KPDM PK)

Dne 16. září 2017 se tři členové parlamentu (Matěj Müller, Patrície Felcmanová a Adéla Preisingerová) zúčastnili tzv. Barcampu v Pardubicích. Jde o mezinárodní síť otevřených konferencí a workshopů, které se zaměřují na nové trendy a směry v odvětvích jako internet, webdesign, nové technologie, reklama, podnikání apod. Speciálně pardubický Barcamp byl zaměřen na rozvoj mladých lidí a podporu jejich účasti na veřejném dění. Členové parlamentu navštívili postupně několik přednášek, mezi nimi například o facilitaci (komunikaci ve skupině a její vedení), tvorbě a přípravě na rozhovor, Česko-Německých vztazích, nebo vlivu médií na každého z nás. Součástí celého dne byla také moderovaná diskuze s hosty, kterými byli Jan Husák (člen Evropské rady dětí a mládeže), Michaela Doležalová (bývalá předsedkyně NPDM a současná vyslankyně), Zuzana Vuová (Česká velvyslankyně při OSN) a Jakub Čech (Prostějovský aktivista). Hlavními tématy celé diskuze byly blížící se volby do poslanecké sněmovny, aktivita mladých lidí v rámci politiky a veřejného dění, ale také problémy spojené s Evropskou unií. Celou akci provázela skvělá atmosféra a všichni zúčastnění si odnesli spoustu nových informací.

---

Facilitace /práce se skupinou/ (Radek Drnovský a Vojtěch Benda)

• Společnost Edutica (Facilitace – vedení procesu skupinových setkání) veřejná správa, zasedání (desítky až stovky lidí).
• Seznámení, prezentace prvotních záměrů celé přednášky.
• Čeho se může týkat facilitace – proces, neformálnost, usnadnění, skupina, komunikace, cíl, čas, zůsob  ->> definice: „Vedení procesu jednání skupiny osob, které má určitý cíl, probíhá ve vymezeném čase, způsobem, se kterým všichni souhlasí“
• Jaké nástroje facilitátor používá? -> Dotazování, řízení procesu diskuse, orientace v diskusi, přizpůsobení podmínek práce s prostorem). Opakování – cíle, čeho už jsme dosáhli. Seskupování – shrnování do množin. Pojmenování skupiny myšlenek.
• Co potřebujete od skupiny vy? – spolupráci, nadšení, aktivita
  Co potřebuje skupina od vás? – vedení, oční kontakt, „bezpečný aktivizující rámec“ BAR
• Model trojjediného mozku ->
  1) plazí mozek (mozkový kmen) -> ovlivnění reakcí, zima, teplo, hlad, sytost
  2) opičí mozek (lymbický systém) -> pravidla, struktura, bezpečí, hierarchie, emoce
  3) rozum -> umíme si uvědomit sami sebe, přítomnost, minulost, budoucnost, abstraktivita, logika
• Plazí mozek – fyzické potřeby, hlad, žízeň, únava, teplo, světlo, pohodlí
  Opičí mozek – sociální kontakt, zábavné podání, uznání, vztahy ve skupině, vyjasnění rolí -> kdo tady je?; znám ostatní?; patřím mezi ně i já?; co si o mně myslí?; jsme na stejné úrovni?; kdo tomu šéfuje?; kdo je mi tu nejsympatičtější?; kdo mě nejvíc štve?
  Rozum – informace, logika, smysl, struktura, srozumitelnost jazyka
• „Nakrmit ještěrku, pohladit opici a pustit se do práce“

---

Politické vzdělávání v Německu

Georg Pirker – Pracovní skupina německých středisek vzdělávání -> spojuje nejrůznější spolky, vzdělávací ústavy, v tématech demokracie a lidská práva. Práce s mládeží, politické vzdělávání. Zprostředkovatel vědomostí. Univerzitní vzdělání v politických a historických vědách. Neúspěšná akademická kariéra. Apolitičnost mladých lidí.

---

Moderovaná diskuse

Vystavte účet politikům o zásluhách stavu světu (1-5)

4/3- (Příklon ke studentům a školství) Jan Husák
3 (Mládežnická politika) Michaela Doležalová
4/5 (stát se nesnaží diskutovat s lidmi, /před volbami – marketing/) Jakub Čech

Jaká je naše generace?
Apatičnost k politice v evropském měřítku v celosvětovém měřítku, na českých školách se méně diskutuje. Na středních školách mladí lidé názory mají, ale nesdílí je, nechávají si je pro sebe. Není nutné chodit do politických stran, abychom sdíleli svůj názor. Ale vzhledem k okolnostem své názory raději držíme v určit sociálně a osobnostní bublině a nepouštíme je ven. Mladí lidé v Čechách jsou chytří, ale nemají prostor ani vědomosti.

Jsme proevropská generace?
Mlaadí Češi jsou rozhodně proevropští. Čeští občané nemají rádi evropskou unii. Nějakou evropskou identitu máme, ale v současné době se nerovná proevropskost s EU.

---

Česko-Německé vztahy

Přednáška byla zahájena úvodem do historické stránky věci – ekonomicky výhodná oblast. Počátky sporů už v roce 2018, rozpory ohledně území. Vyvrcholením se stala Mnichovská dohoda, která přisoudila sudetské území pod třetí říši. V roce 1942 byly vyhlazeny Lidice. V roce 1945 skončila druhá světová válka a demokratické volby v roce 1948 vyhrála komunistická strana. Diplomatické vztahy se dále vztahují na politickou výměnu informací, nikoli na politickou spolupráci. Nejvíce se situace mění sametovou revolucí v roce 1989. 1993 pod tlakem spolkové republiky ohledně majetkových otázek se stával obsah smlouvy součástí politické diskuze více a více. V tomto roce také vznikají dva nové státy – Česká republika a Slovensko. Česko-Německá smlouva o spolupráci (místo ČSR). Update stávající smlouvy.

300 partnerství mezi Českou republikou a Německem – oblasti školství, sportu, průmyslu apod… Všechno funguje na bázi demokratické instituce. Zastřešováno je to tématem, které je nejprve prodiskutováno a souvisí s budoucností, kterou stvoříme. Těmi tématy se snažíme reagovat na politické souvislosti. Tématem poslední periody bylo „Kde jsem doma?“, což souvisí samozřejmě s migrační krizí. V roce 1997 bylo založeno česko německé fórum, a v roce 2001 bylo založeno mládežnické fórum a došlo zde ke shodě. Po prvních dvou letech se vytvořily 2 právní subjekty. Jeden na Německé a jeden na České straně. V praxi je problém s penězmi, neboť práce je ryze dobrovolná. Snaží se oslovit cílové skupiny, letos to byla odborná učiliště – nepovedlo se.

Do Německa na zkušenou – projekt vzniklý v roce 2005 -> pod Fórem mládeže, 2005 a 2011 to bylo odsouhlaseno jako pevný projekt, který dává mladým lidem možnost dostat se do Německa na studium. Slouží k posílení zájmu o Německo, němčinu. V roce 2011 byl projekt vyčleněn z fóra mládeže, protože narostl a byl organizovaný jako samostatný projekt. Nnyní máme vlastní středisko, ecistuje několik manažerských funkcí a zhruba 20 referentů. Každý projektový rok je připraveno kolem 100 prezentací. Pravidelně se také s finanční podporou rakouského fóra – do Rakousku.

Zhlédli jsme film o německo české spolupráci – studium Německé občanky v Praze -> její zhodnocení situace, učení se nových slov. Co nás spojuje – jsou tu nějaké problémy o kterých se hovoří? Všichni evropané.

Volná diskuse.

---

Manipulace médii

JE TŘEBA SI UVĚDOMIT

– Maximalizace počtu diváků, posluchačů, čtenářů = největší dosah nebo prodej
– Kulturní nebo politická agenda
– Cílem média není primárně informovat, ale vydělat
– Zajímavost zprávy z hlediska emocionálního dopadu -> PŘÍBĚH
– Kolik lidí to ovlivnilo? Kolik z těch lidí jsou naši? Jak daleko se to přihodilo?
– Kdo je vlastníkem daného média
– S jakou zemí je spjat? Je napojen na polit. stranu? Vlastní také nějaké jiné podniky?

Jednotlivé druhy manipulace

1) Vynechání = Záměrné vynechání důležitých souvislostí, zamlčení informací; „Víme, o kterých událostech se nedozvídáme nic, nebo jen velmi málo?“ (např. informování o odvetném opatření Izraele, ale prvotní výstřel z druhé strany je zamlčen -> vzniká idea napadení)
2) Výběr zdrojů = Jedná se o nesprávný výběr informačního zdroje nebo jeho absence. Nereprezentativní vzorek. „Dle názoru expertů“, „většina lidí věří“. Nejmenovaní lidé, neidentifikace důvodů, díky kterým je brán jako expert apod. Sdělení to dodává silnější váhu a její špatnou domněnku.
3) Rámování = Rámování je výřez části informace. Může se jednat o obrázek nebo i text. Jde o změnu významu vynecháním části informace. Smutným faktem je to, že pokud není vytvořeno hloupě, člověk nemá šanci ho odhalit. Rámování může být také nezáměrné.
4) Umístění = Umístění dané zprávy nebo informace na stránce, v sešitu, v čase – je znamením toho, jakou důležitost jí redakce přikládá a jak moc chce, aby jej čtenář/sledovatel zaznamenal. Nebo pokud běží informace na začátku zpravodajství nebo až ke konci. Obvykle se to dělá v rámci ekonomické situace -> snaha tyto informace schovat. Špatné zprávy zasílat v pondělí, pozitivní v úterý a ve středu (do redakce).
5) Nálepkování = Jde o změnu obsahu sdělení nálepkováním aktérů. Je to pohodlné, potencionálně devastující, a proto zákeřné. Označení např. za extrmistické, populistické, rasistické, xenofobní. Za socilaismu oblíbené – reakcionář, zpátečník, oportunista, kontrarevolucionář. Forma argumentu „ad hominem“ – útok na řečníka místo na podstatu věci. 100x opakovaná lež se stává pravdou. Nálepka je to proto, protože je to neopodstatněné, jde o čistou diskreditaci člověka, má mu nějakým způsobem uškodit.
6) Vizualizace informací = Například – obsah Belfast Telegraph, červenec 2006 – reakce světa na izraelský útok na Libanon. Když chceme ukázat nějaké ekonomické výsledky, nejlepší je to provést v grafu. „Velikosti fotbalového hřiště“ apod… Díky ilustraci/vizualizaci jde o zveličení a zvýraznění celé situace.
7) Vyváženost = Jde o zneužití podkladu vyváženosti médií. Co když ale strany v realitě vyváženy nejsou? Srovnejme: popírání holocaustu, popírání globálního oteplování. Technická (čas, prostor), vyváženost není věcná, pokud názory nejsou v realitě vyrovnaně konkurenční. Prostor je vychýlen pro jednu stranu. Důsledkem jsou falešné „dichotomie“ – chyba argumentace, která stačí do falešného sporu proti sobě jen dvě možnosti, které stojí proti sobě.
8) Tonalita/Emocionalita = Novinář vždy nějakým způsobem zprávu zkresluje. Živé vstupy jsou občas nadbytečné – živý vstup pro živý vtup samotný – reportáž má dodat na naléhavosti, důležitost a strhujícnost zprávy. I rychlou mluvou jde tato tonalita ovlivnit. V klasických médiích je to nejviditelnější v reklamě, nebo v politické reklamě. Video z reklamní kampaně 2006 (2 klipy). Barva ovlivňuje náladu sdělení – negativnost, šerost. Rytmika, pozitivnost, spokojení lidé, rodiny apod.
9) Vyhledávací bublina = První výsledek ve vyhledávání je vnímán jako nejpřesnější, na druhou stránku se dívá jen 10-15% lidí, podle některých studií Google ovlivňuje výsledky asi 70% všech voleb ve vyhledávání. Sociální sítě jsou sociální bublinou, které zkreslují realitu informací. Komnata ozvěn – skupina osob se utvrzuje ve svém názoru, názory se opakováním zesilují, ale tím zkreslujcí a naopak znehodnocují druhou stranu. Informace mimo komnatu/bublinu se k vám nedostanou. Tím, že jsme uzavřeni ve své sociální bublině – zesiluje přítomné názory, potírá nepřítomné. Uzamykáme se v ní sami, protože v ní vnímáme realitu -> zprostředkována stejnými lidmi se stejnými názory. Odmítači očkování, mimibazary, autismus. Islám v české republice nechceme apod. Uvnitř těchto sociálních bublin se ucelují ve svém názoru a mají pocit, že jejich názor je většinový – i když je uzavřený v dané bublině.

 

 

Hned den po konání 9. zasedání KPDM PK se sešlo 5 členů parlamentu na autobusovém nádraží v Plzni a společně vyrazili do Prahy. Tam se v úterý 11. dubna konala od 16:30 v prostorech Národního pedagogického muzea otevřená diskuze žáku a učitelů na téma šikana, které se zúčastnila také ministryně školství Mgr. Kateřina Valachová, Ph.D., školský ombudsman PaedDr. Ladislav Hrzal a český psychoterapeut se zaměřením na šikanu PhDr. Michal Kolář.

Významným hostem byla též dcera šikanované učitelky z Třebešína Kateřina Vernerová. Ta na začátku diskuze otevřela téma šikany učitele, ke které dochází častěji, než si většina lidí myslí. Nejhorší na tom je, že se učitel za tuto situaci stydí, či je v iluzi její kontroly. Pan Kolář dále informoval o speciálních kurzech pro pedagogy ohledně šikany, a o které je enormní zájem. Zdůraznil, že až 20% žáků ve svém životě trpělo/trpí šikanou a že i přes současnou technologii stále překvapivě přebývá školní šikana, než kyberšikana – aktuálně více probíraná.

Největším problémem šikany je podle všech přítomných fakt její skrytosti a také částečný strach učitele zasáhnout. Předsedkyně Amáta Vohradská se zapojila do diskuze s upozorněním, že například na střední škole ani nemá třídní učitel možnost šikanu zpozorovat, když se třídou stráví 3 hodiny týdně.

Jeden ze zajímavých výstupů diskuze byla informace ze strany přítomné učitelky, která uvedla existenci tzv. barmanských kroužků. Ty podle jejích slov stmelily kolektiv studentů a tím snížili potenciální hrozbu šikany.

Bohužel musela beseda kolem 18. hodiny skončit, však naštěstí jsme byli ubezpečeni, že se bude brzy konat její pokračování.

Náš parlament slaví další mediální úspěch – v měsíčníku Plzeňský kraj (konkrétně v jeho dubnovém vydání z tohoto roku) byl o nás vydán krátký článek. V něm autoři shrnuli rok práce parlamentu, představili současné vedení a informovali o posledním zasedání parlamentu s vedením kraje, o němž jste mohli číst zde.

Odkaz na celý článek naleznete zde (strana 8 dole).

Přibližně od ledna tohoto roku má náš parlament plně funkční webové stránky. K této příležitosti požádal tvůrce a zároveň současný místopředseda Jakub Štěpánek parlament o svolení k jejich přihlášení do soutěže JuniorErb 2017.  Žádost byla na 6. zasedání parlamentu (18.1.2017) jednohlasně schválena.

V průběhu března bylo oznámeno, že se naše stránky umístily v krajském kole soutěže a v pondělí 20.3. se konal slavnostní ceremoniál v prostorách Krajského úřadu Plzeňského kraje. Kuba se umístil na výborném 2. místě a postoupil tak do celonárodního kola. V rámci ceremoniálu také představil koncept parlamentu, a to za přítomnosti hejtmana Plzeňského kraje Josefa Bernarda.

Ke konci března pak byl pozván na 20. ročník konference ISSS, tradičně se konající v Hradci Králové. Zde se uskutečnilo vyhlášení výsledků  republikového kola. S radostí oznamujeme, že i zde se naše stránky umístili, a to na krásném 3. místě. Zároveň jsme jediní z Plzeňského kraje, kteří se mezi finalisty národního kola JuniorErbu 2017 umístili!